Než začnete s montáží sádrokartonu, spočítejte si čas i únavu
Po dokončení montáže nechte dveře „usadit" – pěna ještě může mírně pracovat, proto počkejte alespoň 24 hodin před tím, než začnete finálně začišťovat spáry. V případě, že se dveře po zatvrdnutí pěny nepatrně posunou, povolte šrouby zárubně, jemně poklepejte na křídlo a znovu dotáhněte. Nezapomeňte, že sádrokarton je citlivý na vlhkost, takže pokud montujete dveře do koupelny nebo na WC, použijte impregnované sádrokartonové desky a zárubeň ošetřete vhodným nátěrem. Tímto postupem získáte dveře, které budou vypadat a fungovat stejně dobře jako ty od profesionálů.
Větší díry: vytvořte podpěru a záplatu z tvrdého papíru nebo dřeva U děr o velikosti i více než deset centimetrů postupujte jinak. Díru nejdřív upravte do pravidelného tvaru – nejlépe čtverce nebo obdélníku – ostrým nožem. Z kousku sádrokartonu si vyřízněte záplatu o něco menší, než je otvor, aby se do něj pohodlně vešla s mezerou kolem dokola. Vezměte dřevěnou lištu nebo silný karton a připevněte ji na vnitřní stranu díry pomocí šroubů nebo hmoždinek do sádrokartonu. Tato podpěra bude držet záplatu na místě, takže se vám nebude propadat do dutiny. Poté záplatu vsaďte a po okrajích ji připevněte k podpěře.
Než začnete, spočítejte si jednotlivé fáze: přípravu podkladu, montáž nosné konstrukce, uchycení desek, tmelení spojů a broušení. U běžného pokoje o rozloze kolem patnácti metrů čtverečních budete na konstrukci potřebovat zhruba dva dny, pokud pracujete sami. Jakmile přidáte druhého člověka, uspoříte až čtvrtinu času, protože desky se lépe přikládají a měří. Důležité je také mít k dispozici stabilní pracovní plošinu, protože manipulace s deskou na stropě bez pomoci je fyzicky náročná a riskantní.
Zvláštní pozornost věnujte rohům a přechodům ke stěnám. Nikdy nepokládejte desku přímo ke zdi, ale nechte kolem dokola dilatační mezeru. Tu zakryjete až při finální úpravě, nejlépe pružným akrylátovým tmelem. Pokud spáru zalijete klasickou sádrovou stěrkou, dojde při pohybu konstrukce k prasknutí. Stejně tak používejte výztužné pásky do všech vnitřních koutů a přes spoje desek. Bez nich se trhlinám nevyhnete, i když bude tmel nanesený sebepečlivěji.
Nakonec je důležité povrch před malováním připravit. Zbrousěný tmel napenetrujte základním nátěrem, aby malba přilnula rovnoměrně a neobjevily se na ní tmavší fleky. Na penetraci nešetřete – jinak se na stěně po natření ukážou místa, kde byl tmel, jako matné skvrny. Po zaschnutí penetrace naneste barvu a nechte ji důkladně vytvrdnout. Pokud dodržíte tento postup, oprava bude pevná a téměř neviditelná. Ušetříte peníze i čas a bez problémů zvládnete díry do velikosti dlaně – ty větší už vyžadují víc trpělivosti, ale i tak se dají zvládnout svépomocí.
Když pominete akustické a parotěsné vrstvy Podhled neplní jen estetickou funkci. Pokud nad ním vedete vzduchotechniku nebo elektroinstalaci, musíte myslet na přístup k těmto rozvodům. Vynechání revizních otvorů je častá chyba, kterou později řešíte demontáží celé konstrukce. Stejně důležité je vložení minerální vaty, která tlumí hluk z vyšších pater. Mnoho kutilů tuto vrstvu vynechává a pak se diví, že je v místnosti slyšet každý krok. Vatu pokládejte až po sestavení roštu, ale před montáží desek, a dbejte na to, aby nebyly mezery mezi jednotlivými pásy.
Před finálním tmelením si ověřte, že jsou všechny hlavičky šroubů zapuštěné a že povrch nevykazuje vlny. Použijte dlouhou hliníkovou lati a přiložte ji na různé části podhledu. Pokud najdete odchylku větší než dva milimetry, je nutné danou desku povolit a podložit. Tmelení je až posledním krokem, nikdy ne prostředkem k vyrovnání nerovností. Po zatmelení a přebroušení nechte podhled alespoň dva dny v klidu, ideálně při stabilní teplotě. Rychlé vytápění místnosti po dokončení prací je nejjistější cestou, jak objevit všechny skryté vady během jediné noci.
Nezapomeňte, že tloušťka ovlivňuje i šířku profilů a hloubku podhledu. U stropů s 15mm deskou musíte mít dostatečně dimenzované rošty, aby unesly vyšší hmotnost. U suchých omítek na stěnách zase pozor na nerovnosti podkladu – silnější deska se hůře přizpůsobí křivému zdivu, takže před montáží vyrovnejte podkladní konstrukci. Vždy kontrolujte, zda je deska určena do vlhkého prostředí (např. do koupelny), jinak i 15mm deska rychle nabobtná.
Jakmile je zárubeň vyrovnaná, přišroubujte ji k nosným profilům příčky. Použijte vruty do kovu, které projdou přes sádrokarton a zachytí se v profilu. Vzdálenost mezi vruty by neměla přesáhnout 30 cm. Pokud byste šroubovali příliš blízko hrany sádrokartonu, hrozí jeho prasknutí. Po upevnění zárubně vyplňte mezeru mezi ní a sádrokartonem montážní pěnou – nanášejte ji v tenkých vrstvách, protože pěna výrazně zvětšuje objem. Po vytvrdnutí (obvykle po 2–3 hodinách) přebytečnou pěnu odřízněte nožem.
